Svatojanský Újezd
Vaše volba? Úvod Fotogalerie Mapa Odstávky energie v obci Obecní Úřad Základní údaje Doplňující údaje Kontakt Povinně zveřejňované informace Registr oznámení o střetu zájmů GDPR Administrativa Vyhlášky a dokumenty obce Územní plán Rozpočet Zápisy zastupitelstva Příručka pro zastupitele Úřední deska Úřední deska Archiv úřední desky Aktuality a sdělení Výběrová řízení Osobnosti obce Knihovna Základní informace Seznam knih Knihovní řád Hasiči Základní informace Požární řád Historie Požáry v obci Pohřebiště Základní informace Hřbitovní řád Historie Škola Kostel Divadelnictví Usedlosti Starostové Kronikáři Kronika Životní situace	Historie Sbor dobrovolných hasičů ve Svatojanském Újezdě byl založen v roce 1899. Ustavující schůze se konala dne 5. června za účasti 14 členů. Podnět k založení dali zdejší mladí rolníci Josef Sedláček, Josef Hrnčíř a Josef Šulc. Oficiálně byl sbor založen na valné hromadě dne 23. června 1899 v pořadí jako 24tý v Hasičské župě č. 87 Novopacké. Při založení měl sbor 24 činných členů, 2 zakládající – Josef Sedláček a Josef Vích – s vkladem po 15ti zlatých a 5 přispívajících – Jan Marek, Josef Fól, František Hrnčíř, Josef Soukup a Josef Lámr s příspěvkem po 1 zlatým. Do roku 1913 se počet přispívajících rozrostl na 10 a činných členů na 26. Nejvíce, 36, členů měl sbor kolem roku 1938 a 1961. V současné době klesl počet na stávajících 20. Za období své činnosti vyprovodil sbor na poslední cestě mnoho svých zemřelých členů. Čest jejich světlé památce. Prvním starostou sboru byl Josef Pour a po něm Josef Sedláček, na místě velitele tomu bylo obráceně. Náměstkem velitele byl Alois Petr a později Josef Pařízek. Dozorčím náčiní byl Josef Špáta a jednatelem Josef Šulc. Od roku 1913 se starostou stal Josef Hrnčíř, který byl také od založení sboru i pokladníkem. Tento velmi činný člen byl také od roku 1917 i starostou obce. Všechny tyto funkce zastával až do své smrti v roce 1938. Dalšími starosty sboru byli Josef Pařízek, Josef Novotný, František Fišera, Josef Hrnčíř ml., Jiří Lánský a Jaroslav Pavlásek, který je i současným starostou sboru. Sbor při svém založení převzal od obce jednu starou a v roce 1900 jednu novou čtyřkolovou ruční stříkačku se 4 m savic a 200 m hadic. Postupně v dalších letech bylo potřebné náčiní doplněno na účet obce. Dle přehledu z roku 1914 měl sbor dále 2 ruční stříkačky malé (berlovky), 240 m hadic, 8 košů na vodu a 8 žebříků. K velké změně v hasební technice došlo v roce 1926, kdy byla zakoupena elektrická stříkačka (centrfuk) od firmy „Bratři Sigmundové Olomouc – Lutín“ za 7.160,- Kč. Dále byly zakoupeny nové hadice (200 m), vozík s elektrickým vedením a také bylo opraveno hasičské skladiště. Na tuto akci v roce 1926 byla poskytnuta Kampeličkou v Újezdě půjčka 16.000 Kčs. Dalším provozem bylo ale zjištěno, že elektrická stříkačka nevyhovuje, neboť při ohni musí dojít k vypnutí elektrického proudu i od transformátoru, odkud bylo taženo elektrické vedení přímo ke stříkačce. Proto byla v roce 1931 zakoupena motorová benzínová stříkačka typ 323 za 33.500 Kč od firmy „Václav Stratílek Vysoké Mýto“. Tato firma zároveň odkoupila starou elektrickou stříkačku za 6. 500 Kč. Také bylo zakoupeno dalších 175 m hadic za 4. 602 Kč, takže sbor v roce 1932 vlastnil již 365 m hadic. Na tento nákup byla poskytnuta další půjčka od Kampeličky, čímž měl sbor počátkem roku 1932 u Kampeličky dluh 46.260 Kč, za který se musela zaručit obec, která také prováděla postupné umořování. Tato motorová stříkačka z roku 1931 byla spolehlivá a je provozuschopná i nyní. V roce1990 na podnět a hlavní zásluhou tehdejšího velitele bratra Miroslava Malého byla pořízena požární stříkačka PPS 12 včetně plně vybaveného skříňového vozíku za 65.375 Kč. Na pořízení se polovinou podílela Česká pojišťovna a na zbývající částce se podíleli sdruženými prostředky 12.687 Kč JZD Předvoj Mlázovice mající v katastru obce značný majetek, 12.000 Kčs MNV Mlázovice, coby tehdejší středisková obec a 8.000 Kč náš sbor. Na svou činnost získával sbor finanční prostředky mnoha způsoby. Při založení to byly výpůjčky od divadelního spolku a Kampeličky, příspěvky zakládajících, přispívajících a později i činných členů. Dále sbor dostával dary od spoluobčanů a podniků, většinou za provedené zásluhy při likvidaci ohně a příspěvky od obce za udržování hasičské výzbroje. Jedním z nemalých příjmů byly i výnosy z hasičských plesů. Nejvyšší byly po 2. světové válce a to v roce 1948 – 2. 972 Kč a roce 1949 – 3.493 Kč. Konkrétně v roce 1948 bylo vybráno celkem na plese 7.180 Kč z toho na vstupném 4.760 Kč a za cukroví 2.420 Kč. Toto cukroví vyrobil pan Tauchman z Mlázovic za 500 Kč a na jeho výrobu byly občany z obce darovány suroviny a to 2,98 kg tuku, 132 vajec a 19 kg mouky. Výdaje činily 4.208 Kč, z toho hudba „Kocour Úlibice“ 2.350 Kč. Pro porovnání: 17 ks hasičských obleků ušitých místním krejčím Josefem Kulhánkem stálo 3.910 Kč (1 ks 230 Kč) 21 ks lodiček dodaných kožešníkem Josefem Bludským z Lázní Bělohradu stálo 882 Kč (1 ks 42 Kč) 1 litr benzínu stál 12 Kč Dalšími příjmy byly tržby za železný šrot. Nejvíce bylo prodáno v roce 1977 – 15,5 t za 7.300 Kč, v roce 1989 12 t za 10.278 Kč. Nejvyšší příjem 12.812 Kč byl v roce 1976 za vybudování kanalizace u kulturního domu. Hlavním posláním hasičského sboru je včasný a účinný zásah při požáru a jeho prevencích. Již po patnácti letech svého trvání do roku 1914 se sbor zúčastnil hašení 25 požárů a to 7 v místě a 18 v okolních obcích. Za tuto činnost bylo sboru předáno mnoho finančních darů (mimo jiné 300 Kč od správy továrny v Lázních Bělohradě za likvidaci požáru v roce 1921, 200 Kč od Důchodového panství v Lázní Bělohradě za likvidaci požáru na dvoře Okrouhlí v roce 1924). Sbor také obdržel i několik čestných uznání. Jedno z nich za účelné působení při požáru v Šárovcově Lhotě v roce 1908 od okresního hejtmana Dr. Pecky. Náš hasičský sbor se vždy zúčastňoval společenských akcí s okolními sbory. Nejprve to byly župní sjezdy Hasičské župy Novopacké č. 87, která byla založena v roce 1896 a později nesla četný název „Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic". Dokonce se 7. června 1914 konal XIX. župní sjezd u nás v Svatojanském Újezdě. Zúčastnilo se jej 1229 osob, z nichž bylo 536 krojovaných hasičů z 37 sborů. Obec v té době měla asi 300 obyvatel. Hlavním bodem sjezdu byla župní valná hromada ve školní budově, kde hlavními řečníky byli Josef Macháček – jednatel Zemské hasičské župy, Rafael Engelman – zemský a župní dozorce a František Těšínský – obvodní dozorce. Odpoledne proběhlo veřejné cvičení místního sboru a to: a) pořadové, b) lezců, c) stříkačníků. Společný oběd u pana Josefa Pařízka stál 2 Kč. Po cvičení byl koncert se vstupem 40 haléřů, pro člena ve stejnokroji 30 haléřů, a večer byl věneček se vstupem 1,40 Kč, pro člena 1 Kčs, a dámy 50 haléřů. V roce 1939 byly s příchodem fašistů župy zrušeny a na jejich místech vznikají Okresní hasičské jednoty. V naší Okresní jednotě Novopacké č. 46 Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic byl jednatelem i Josef Kovanda, tehdejší řídící učitel z našeho Svatojanského Újezda. V té době měla novopacká jednota 59 hasičských sborů. V roce 1951 vznikají okresní organizace Československého svazu hasičstva a v roce 1953 Československý svaz požární ochrany. Činnost místních jednot pomalu přechází z represívní činnosti, což byl hlavně boj proti požárům a živelním pohromám na činnost preventivní a výchovnou. V roce 1960 byl vytvořen v rámci okresů okrskový systém. V našem okrsku č. 17 byly mimo našeho sboru i hasičské sbory Šárovcovy Lhoty, Mlázovic, Chotče, Konecchlumí a Kovače, později i Kamenice a Lužan. V současné době se náš okrsek zmenšil o Kamenici a Kovač, protože tam sbory již ukončily aktivní činnost. Každoročně jsou konána okrsková soutěžní cvičení a jejich vítěz postupuje do okresního kola. Díky tomu se náš sbor zúčastnil okresního kola v roce: 1965 v Chyjicích 1966 v Libuni 1971 v Pecce 1972 v Cerekvici 1975 v Nové Pace 1976 v Chomuticích 1978 v Jeřicích V roce 1990 je poslední změnou vznik Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka. Náš sbor nese opět původní název „Sbor dobrovolných hasičů Svatojanský Újezd“. Jsme zařazeni pro potřebu zásahu v místě bez výjezdového plánu a bez dopravního prostředku. Pro přepravu hasičské výzbroje používáme traktoru místního obecního úřadu. Hasiči vždy byli i hybnou silou v obci. Zúčastňovali se všech akcí, ať už jako občané nebo členové sboru. Mnohou z nich bylo vybudování požárních nádrží. První zmínka je o výstavbě spodní nádrže Pod Straholcem v roce 1933. Na této nádrži museli obyvatelé z každého popisného čísla zdarma odpracovat 3 dny a doprava sáhoviny byla prováděna majiteli koňských potahů zdarma. Náklad na vybudování byl 3.000 Kč Tato nádrž byla zrekonstruována v roce 1970 a v roce 1971 byla vybetonována i horní požární nádrž. Hasiči se podíleli i na zhotovení kanalizace v celé obci a na přeměně návse do současné podoby. Jednou z posledních akcí byla rekonstrukce hasičské zbrojnice, kterou zajistila a financovala obec. Motto nad vraty hasičské zbrojnice, znějící „K oslavě národa a vlasti milé bližního chrániti též každé chvíle“, by mělo být krédem nejen členům hasičského sboru, ale také každému občanu naší obce. Věříme, že toto motto bude provázet SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ SVATOJANSKÝ ÚJEZD po mnoho dalších let úspěšné činnosti.

Svatojanský Újezd

Historie

Sbor dobrovolných hasičů ve Svatojanském Újezdě byl založen v roce 1899. Ustavující schůze se konala dne 5. června za účasti 14 členů. Podnět k založení dali zdejší mladí rolníci Josef Sedláček, Josef Hrnčíř a Josef Šulc. Oficiálně byl sbor založen na valné hromadě dne 23. června 1899 v pořadí jako 24tý v Hasičské župě č. 87 Novopacké.

Při založení měl sbor 24 činných členů, 2 zakládající – Josef Sedláček a Josef Vích – s vkladem po 15ti zlatých a 5 přispívajících – Jan Marek, Josef Fól, František Hrnčíř, Josef Soukup a Josef Lámr s příspěvkem po 1 zlatým. Do roku 1913 se počet přispívajících rozrostl na 10 a činných členů na 26. Nejvíce, 36, členů měl sbor kolem roku 1938 a 1961. V současné době klesl počet na stávajících 20. Za období své činnosti vyprovodil sbor na poslední cestě mnoho svých zemřelých členů. Čest jejich světlé památce.

Prvním starostou sboru byl Josef Pour a po něm Josef Sedláček, na místě velitele tomu bylo obráceně. Náměstkem velitele byl Alois Petr a později Josef Pařízek. Dozorčím náčiní byl Josef Špáta a jednatelem Josef Šulc. Od roku 1913 se starostou stal Josef Hrnčíř, který byl také od založení sboru i pokladníkem. Tento velmi činný člen byl také od roku 1917 i starostou obce. Všechny tyto funkce zastával až do své smrti v roce 1938. Dalšími starosty sboru byli Josef Pařízek, Josef Novotný, František Fišera, Josef Hrnčíř ml., Jiří Lánský a Jaroslav Pavlásek, který je i současným starostou sboru. Sbor při svém založení převzal od obce jednu starou a v roce 1900 jednu novou čtyřkolovou ruční stříkačku se 4 m savic a 200 m hadic. Postupně v dalších letech bylo potřebné náčiní doplněno na účet obce. Dle přehledu z roku 1914 měl sbor dále 2 ruční stříkačky malé (berlovky), 240 m hadic, 8 košů na vodu a 8 žebříků.

K velké změně v hasební technice došlo v roce 1926, kdy byla zakoupena elektrická stříkačka (centrfuk) od firmy „Bratři Sigmundové Olomouc – Lutín“ za 7.160,- Kč. Dále byly zakoupeny nové hadice (200 m), vozík s elektrickým vedením a také bylo opraveno hasičské skladiště. Na tuto akci v roce 1926 byla poskytnuta Kampeličkou v Újezdě půjčka 16.000 Kčs. Dalším provozem bylo ale zjištěno, že elektrická stříkačka nevyhovuje, neboť při ohni musí dojít k vypnutí elektrického proudu i od transformátoru, odkud bylo taženo elektrické vedení přímo ke stříkačce. Proto byla v roce 1931 zakoupena motorová benzínová stříkačka typ 323 za 33.500 Kč od firmy „Václav Stratílek Vysoké Mýto“. Tato firma zároveň odkoupila starou elektrickou stříkačku za 6. 500 Kč. Také bylo zakoupeno dalších 175 m hadic za 4. 602 Kč, takže sbor v roce 1932 vlastnil již 365 m hadic. Na tento nákup byla poskytnuta další půjčka od Kampeličky, čímž měl sbor počátkem roku 1932 u Kampeličky dluh 46.260 Kč, za který se musela zaručit obec, která také prováděla postupné umořování. Tato motorová stříkačka z roku 1931 byla spolehlivá a je provozuschopná i nyní. V roce1990 na podnět a hlavní zásluhou tehdejšího velitele bratra Miroslava Malého byla pořízena požární stříkačka PPS 12 včetně plně vybaveného skříňového vozíku za 65.375 Kč. Na pořízení se polovinou podílela Česká pojišťovna a na zbývající částce se podíleli sdruženými prostředky 12.687 Kč JZD Předvoj Mlázovice mající v katastru obce značný majetek, 12.000 Kčs MNV Mlázovice, coby tehdejší středisková obec a 8.000 Kč náš sbor.

Na svou činnost získával sbor finanční prostředky mnoha způsoby. Při založení to byly výpůjčky od divadelního spolku a Kampeličky, příspěvky zakládajících, přispívajících a později i činných členů. Dále sbor dostával dary od spoluobčanů a podniků, většinou za provedené zásluhy při likvidaci ohně a příspěvky od obce za udržování hasičské výzbroje. Jedním z nemalých příjmů byly i výnosy z hasičských plesů. Nejvyšší byly po 2. světové válce a to v roce 1948 – 2. 972 Kč a roce 1949 – 3.493 Kč. Konkrétně v roce 1948 bylo vybráno celkem na plese 7.180 Kč z toho na vstupném 4.760 Kč a za cukroví 2.420 Kč. Toto cukroví vyrobil pan Tauchman z Mlázovic za 500 Kč a na jeho výrobu byly občany z obce darovány suroviny a to 2,98 kg tuku, 132 vajec a 19 kg mouky. Výdaje činily 4.208 Kč, z toho hudba „Kocour Úlibice“ 2.350 Kč.

Pro porovnání:
17 ks hasičských obleků ušitých místním krejčím Josefem Kulhánkem stálo 3.910 Kč (1 ks 230 Kč)
21 ks lodiček dodaných kožešníkem Josefem Bludským z Lázní Bělohradu stálo 882 Kč (1 ks 42 Kč)
1 litr benzínu stál 12 Kč

Dalšími příjmy byly tržby za železný šrot. Nejvíce bylo prodáno v roce 1977 – 15,5 t za 7.300 Kč, v roce 1989 12 t za 10.278 Kč. Nejvyšší příjem 12.812 Kč byl v roce 1976 za vybudování kanalizace u kulturního domu.

Hlavním posláním hasičského sboru je včasný a účinný zásah při požáru a jeho prevencích. Již po patnácti letech svého trvání do roku 1914 se sbor zúčastnil hašení 25 požárů a to 7 v místě a 18 v okolních obcích. Za tuto činnost bylo sboru předáno mnoho finančních darů (mimo jiné 300 Kč od správy továrny v Lázních Bělohradě za likvidaci požáru v roce 1921, 200 Kč od Důchodového panství v Lázní Bělohradě za likvidaci požáru na dvoře Okrouhlí v roce 1924). Sbor také obdržel i několik čestných uznání. Jedno z nich za účelné působení při požáru v Šárovcově Lhotě v roce 1908 od okresního hejtmana Dr. Pecky.

Náš hasičský sbor se vždy zúčastňoval společenských akcí s okolními sbory. Nejprve to byly župní sjezdy Hasičské župy Novopacké č. 87, která byla založena v roce 1896 a později nesla četný název „Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic". Dokonce se 7. června 1914 konal XIX. župní sjezd u nás v Svatojanském Újezdě. Zúčastnilo se jej 1229 osob, z nichž bylo 536 krojovaných hasičů z 37 sborů. Obec v té době měla asi 300 obyvatel. Hlavním bodem sjezdu byla župní valná hromada ve školní budově, kde hlavními řečníky byli Josef Macháček – jednatel Zemské hasičské župy, Rafael Engelman – zemský a župní dozorce a František Těšínský – obvodní dozorce. Odpoledne proběhlo veřejné cvičení místního sboru a to: a) pořadové, b) lezců, c) stříkačníků. Společný oběd u pana Josefa Pařízka stál 2 Kč. Po cvičení byl koncert se vstupem 40 haléřů, pro člena ve stejnokroji 30 haléřů, a večer byl věneček se vstupem 1,40 Kč, pro člena 1 Kčs, a dámy 50 haléřů.

V roce 1939 byly s příchodem fašistů župy zrušeny a na jejich místech vznikají Okresní hasičské jednoty. V naší Okresní jednotě Novopacké č. 46 Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic byl jednatelem i Josef Kovanda, tehdejší řídící učitel z našeho Svatojanského Újezda. V té době měla novopacká jednota 59 hasičských sborů. V roce 1951 vznikají okresní organizace Československého svazu hasičstva a v roce 1953 Československý svaz požární ochrany. Činnost místních jednot pomalu přechází z represívní činnosti, což byl hlavně boj proti požárům a živelním pohromám na činnost preventivní a výchovnou. V roce 1960 byl vytvořen v rámci okresů okrskový systém. V našem okrsku č. 17 byly mimo našeho sboru i hasičské sbory Šárovcovy Lhoty, Mlázovic, Chotče, Konecchlumí a Kovače, později i Kamenice a Lužan. V současné době se náš okrsek zmenšil o Kamenici a Kovač, protože tam sbory již ukončily aktivní činnost. Každoročně jsou konána okrsková soutěžní cvičení a jejich vítěz postupuje do okresního kola. Díky tomu se náš sbor zúčastnil okresního kola v roce:

1965 v Chyjicích
1966 v Libuni
1971 v Pecce
1972 v Cerekvici
1975 v Nové Pace
1976 v Chomuticích
1978 v Jeřicích

V roce 1990 je poslední změnou vznik Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka. Náš sbor nese opět původní název „Sbor dobrovolných hasičů Svatojanský Újezd“. Jsme zařazeni pro potřebu zásahu v místě bez výjezdového plánu a bez dopravního prostředku. Pro přepravu hasičské výzbroje používáme traktoru místního obecního úřadu.

Hasiči vždy byli i hybnou silou v obci. Zúčastňovali se všech akcí, ať už jako občané nebo členové sboru. Mnohou z nich bylo vybudování požárních nádrží. První zmínka je o výstavbě spodní nádrže Pod Straholcem v roce 1933. Na této nádrži museli obyvatelé z každého popisného čísla zdarma odpracovat 3 dny a doprava sáhoviny byla prováděna majiteli koňských potahů zdarma. Náklad na vybudování byl 3.000 Kč Tato nádrž byla zrekonstruována v roce 1970 a v roce 1971 byla vybetonována i horní požární nádrž. Hasiči se podíleli i na zhotovení kanalizace v celé obci a na přeměně návse do současné podoby. Jednou z posledních akcí byla rekonstrukce hasičské zbrojnice, kterou zajistila a financovala obec. Motto nad vraty hasičské zbrojnice, znějící „K oslavě národa a vlasti milé bližního chrániti též každé chvíle“, by mělo být krédem nejen členům hasičského sboru, ale také každému občanu naší obce. Věříme, že toto motto bude provázet SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ SVATOJANSKÝ ÚJEZD po mnoho dalších let úspěšné činnosti.

Svatojanský Újezd

Vaše volba?

Historie